Doporučujeme ubytování

Hotel My Hotel
Cena od: 975 Kč os./noc
Hotel Garni 1.PLAVEBNÍ
Cena od: 845 Kč os./noc
Penzion Zámeček La Veneria
Cena od: 613 Kč os./noc
Hotel Apollon
Cena od: 700 Kč os./noc
Přidat hotel 

Rezervujte ubytování na tel.:
+420 412 554 286
Rezervace ubytování online.


Belveder

 

Zámeček Belveder se nachází asi 1 km severně od Valtic. Z centra se k němu dostaneme po červené a posléze modré turistické trase. Přímo k objektu odbočuje asi 250 m dlouhá neznačená zpevněná cesta.

V jednoduchosti je krása. O tom svědčí zámeček Belveder, vystavěný na severním okraji Valtic Josefem Hardmuthem. Příkaz knížete zněl „postavit pěknou bažantici“ a architekt se tohoto úkolu zhostil víc než dobře. Hospodářský objekt navrhl tak, aby se líbil nejen bažantům, které zde páni hodlali chovat, ale i stavebním oborníkům. Šlechta, jež sem čas od času zavítala, byla okouzlena překrásným výhledem. Nedaleký Mikulov, obklopený lány vinic a skalami Pálavy, tu má člověk jako na dlani.

Empírová budova byla vystavěna na Liščím vršku v roce 1802. Dobová literatura popisuje především interiér hlavního salonku, upraveného jako čínskou síň. Uprostřed seděl Číňan, obklopený druhy, sedícími na bohatě vyřezávaných sedátkách. Při zdech stály černé židle, vykládané perletí. Pokoj zalívalo tlumené světlo lampionů. Když nestačilo, rozzářil se skvostný lustr, pomalovaný čínskými draky. Stěny zdobily originální hedvábné obrazy. V některých pokojích Belvederu byly uchovávány sbírky cenného porcelánu; před branami se rozkládaly klece plné chovných bažantů.

V roce 1928 se plánovalo zámeček ještě víc zkrášlit. Měly sem přijít hedvábné tapety, které do roku 1882 zdobily čínský pavilon v Lednici. Ozdoba pocházela až z proslulého Versailles! K obnově Belvederu však nikdy nedošlo. Kníže nečekaně zemřel a práce byly zastaveny. Později tu bylo založeno pracoviště Akademie věd a architektura budovy utrpěla necitelnými zásahy laiků. V současnosti je zámeček v rekonstrukci, tak se snad jednou dočkáme jeho zpřístupnění.




Víte že…

Víte, že takzvané chůdové kořeny proslavily Boubínský prales? Podle nejstarších výkladů jde o nohy stromů, díky nimž se dřeviny scházejí jednou za sto let na tajném místě a vedou poradu v řeči, které nikdo nerozumí.




Online Travel Solutions ©
foto: Jan Halady, text: Michaela Košťálová